Gynda

05.04.2017

Mám jednoho kamaráda, který se mě vždy pravidelně (tak jednou za rok) ptá, jestli opravdu my holky necítíme nějaký vzrušení na tý gyndě. Že přeci to musí svým způsobem být hot. Ještě jednou a pro všechny - není. Na gynekologickým křesle je i nymfomanka jako vysušenej Balaton.

Vyrůstala jsem na sídlišti a v těhle místech se moc nevyskytovaly soukromé, gynekologické kliniky. Tak jsem šla s mámou na tu, kam chodila i ona. Po mámách dědíme zpravidla první podprdy, blbý nálady a taky gynekology. Cítila jsem se těsně před první návštěvou hrozně důležitě. Možná i proto, že tomu předcházelo rodinné přiznání, že potřebuju antikoncepci. Moje předurčená ordinace se nacházela v jednom paneláku ve třetím patře. A jestli znáte nějakej klasickej panelákovej byt 3+1, tak v něm přesně ta ordinace byla rozmístěná. Představte si čekárnu jakoby v ložnici vašich, ve vašem pokojíčku znuděnou sestřičku vybírající kartičky pojištěnce, no a v obýváku doktorku. V jejich "kuchyni" jsem nikdy nebyla, ale asi tam měli uskladněný antikoncepční pilulky a základní medikamenty. Moje paní doktorka měla vybavení podobné tomu, co měl doktor provádějící potraty ve filmu Pravidla moštárny. Než mě tím ale stihla vyšetřit, vyhrkla na mě v momentě, když jsem poprvé vstoupila do dveří: "Styk byl"? Já v tu chvíli byla tak nervozní a tak překvapená z jejího trochu hurónského přístupu, že se mi jako správnému modernímu teenagerovi její slovní spojení přetransformovalo v hlavě na anglické "Stick Bill" a tak jí upřímně povídám - "Já se omlouvám, ale já nevím, co to znamená". Začala se opravdu velmi nahlas smát (devil's laughing) a řekla: "No asi to z tebe nevypáčím děvenko, pojď si lehnout a já to zjistím sama". Tak takhle začala má pouť po gynekologických vyšetřeních. U této paní doktorky jsem setrvala asi sedm let. Neměla ultrazvuk a měla jedno studený kovový náčiníčko, o kterém vždy prohlašovala, že hrozně studí, ať se neleknu. Jo a má ho doteď, říkala máma.

Až při stěhování jsem na doporučení kamarádky (Alenko, děkuju.) ordinaci vyměnila. A světe div se, mají tam moderní technologie a taky trochu jiný přístup. Jen jsem natrefila opět na trochu podivínského doktora, který je velmi milý, ale až moc vypráví. Tedy přesněji řečeno chce si povídat, když je něčím ve vás. Ženy mi porozumí, když napíšu, že když nastává okamžik fyzického, gynekologického "vyšetření", chcete jakoby zmizet z tohoto světa, zavřít oči a odpočítávat vteřiny. Takhle bych to tedy asi prováděla já, kdyby mi můj MUDr. nepovídal zrovna o své milence a o tom, jak s ní jezdí na jachtu a že je to zkrátka hrozně vzrušující. Je to takovej ten staromládenec, který se rád chlubí svými mužnými historkami a taky dělá trapnofóry:

Já: Chtěla jsem se s vámi pane doktore poradit, jestli náhodou už není na čase navštívit nějaké to reprodukční centrum, když se o dítě snažíme bez úspěchu už tak dlouho..."

MUDr.: Paní Kulhánková, a jste si jistá, že chodí váš pan manžel při milování do správného vchodu? CHA CHA CHA CHA CHA CHA!"


No a tak. Já tedy na gyndě nikdy vzrušená nebyla. A nikdy asi nebudu.