Těhotný kámošky

02.03.2017

Těhotný kámošky vás serou. Teda když chcete být těhotný taky. A kdykoliv je vidíte, chce se vám hrozně brečet. Ale místo toho se usmíváte a ptáte se jich, jak se cítí. A ony většinou říkají, že je to krásný, ale že jsou chvíle, kdy není o co stát. A vy máte chuť je napadnout a zařvat na ně: "Nestěžuj si! Chtělas to. Nikdo neříkal, že to bude jako wellnes pobyt". Tak.

Primárně jste ale rádi za to, že je váš blízkej člověk šťastnej. A většinou pak převládá pocit "budu štastná, když ty budeš štastná":). Čtete to určitě i vy dámy, které jste mě těhotné za poslední dva roky potkaly a teď si říkáte, co jsem za magora. Jen doplňuju, že jsem při našem setkání necítila rozhodně nenávist. Cítila jsem pozitivní závist, něco jako "Ach jo, já to chci mít taky. Proč se opily na dovolený, jednou neřekly, že je bolí hlava a už jsou v tom a já NIC?".

Dvě hodiny po tom, co jsem si založila tento blog, jsem měla sraz se svou kamarádkou, se kterou jsem se neviděla cca 9 měsíců. A hádejte co? Ano. Přišli už dva a tím druhým nemyslím jejího starýho. Ona najednou přicházela, rozepínala si kabát a udělala ten "funny eso peso" chvat, při kterém vylezl ten buben. A já se hrozně lekla, co to se mnou udělá. Asi minutu jsem se litovala a neposlouchala, co říká, ale pak jsem se sebrala a hrozně si vnitřně vynadala. Jsi kráva Ivano! Kvůli tomu, že nemůžeš mít děti, nevymře celý lidstvo! A taky jsem se těšila, až o tom napíšu. A věděla jsem, že mi to udělá dobře. A udělalo.


Z mých vět můžete mít často pocit, že chci mít všechno a hned. No nechci. Chtěla jsem mít možná  hned jen dítě. Dítě, který prej vznika tím nejpřirozenějším a nejkrásnějším způsobem. A něco vám řeknu! Vždycky mi přišlo podezřelý, že může vzniknout při sexu. A to mě nemělo napadat. Teď ho budu mít ze zkumavky:)

Nejnovější články


 

"Když já se bojím, jestli je v pořádku...", říkala jsem sestřičce na screeningu, když si ještě lebedil malej v mý děloze.

Jestli jste měla u porodu svýho chlapa, byl asi vykulenej. Byl ohromenej, možná ochromenej a neveřil pravděpodobně tomu, co všechno je ženský tělo schopno zvládnout. Můj muž u porodu byl, koukal kontinuálně pár hodin jako vyvoraná myš a když se mi podařil konečně vytlačit ten náš kluk, tak jsem v jeho očích viděla obdiv. Obdiv, kterej patřil JENOM...

Na instagramu jsem aktivní nějakej ten rok. Baví mě to. Beru to jako svůj živej deník a přijde mi super, že bych mohla nějakou kravinou, tanečkem nebo žbleptem třeba někoho potěšit. Já vím - troufalý, co? Navíc jsem tedy exibicionista, upřímně to tedy dělám zejména ze sobeckých důvodů. Jako malá jsem tancovala babičce nepřetržitě v pokojíčku...