Už je to tady.

17.04.2020

Před lety jsem určitě někde v obchoďáku v duchu lamentovala nad nějakou zoufalou matkou, kerá se snažila uklidnit ve frontě nebo u regálu svý dítě. Ježiš, ta je neschopná. Ten fagan je rozmazlenej. Proč na něj prudce nezařve, ať to dítě už neječí? Proč na něj tak huláká, vždyť ho to akorát tak ještě dráždí víc! To já až budu jednou matka! Tsss...tak tohle rozhodně mý dítě dělat nikdy a nikde (!) nebude. Jak se tak znám, musela jsem na tu "neschopnou" matku určitě i významně hodit soudící voko, jakože "Ach jo, musí tady to dítě tak řvát? To ho neumíš zpracovat? Dej mu na zadek nebo tak něco."

Dnes jsem šla pro maso do mý oblíbený masny Sváček na Smíchově. Maso tam vypadá tak dobře, že ho máte chuť sníst syrový. A protože jsem jim chtěla asi vyjádřit svůj vděk za to, jak se hezky o zákazníky starají, připravila jsem jim poděkování v podobě nepopsatelnýho hysteráku mýho dítěte. Celý to mám v mlze, mohlo to trvat tak 5 minut i s objednáním a zaplacením, ale připadalo mi to jako dvě dlouhý hodiny. Mám to v mysli rozmazaný, ale byl tam dětskej křik, řev, naříkání, moje prosby, můj křik, moje ignorace, nervózní smích, chytání za jeho ruku, odmítání mé ruky, vzlykání po mém objetí, pak řev pro opak, válení se na zemi, a tak. Moc pěkný. Za mnou stála o poznání mladší holka než jsem já. Snažila jsem se na ní přes roušku očima usmát, jakože "Promiňte, brzy to skončí" výraz, "Já za to nemůžu" výraz. V jejích očích jsem ale viděla opovržení a spoustu jejích skrytých teorií o jejím budoucím mateřství. V duchu si říkala, že to jednou bude dělat rozhodně jinak než já. Ona byla jako já před lety, když jsem si v obchodě kupovala lahvinku na večer a neměla jsem ještě kočár narvanej nákupem jen z poloviny složenym z kilovejch mokrejch ubrousků, plen a banánů. Dávám pomyslnou facku Ivaně z minulosti a lituju tu současnou, která už ví, že i ona má doma někdy vzteklýho, nezvladatelnýho kluka.


"Už je to tady", jak podotknul Pan S.. Jinak zdravím do masny. Vůbec nevím, co jsem si nakonec koupila nebo kolik to stálo. Podle mě kdyby mi dali zabalenýho netopejra naloženýho v Covidu 19, tak je mi to jedno. Příště přijdu sama, slibuju.